Meteorologové jsou z počasí roku 2019 v šoku! Co se děje?
Teplota v některých částech Evropy během letošní zimy překročila hranici 20 stupňů. To podle meteorologů oslovených agenturou Bloomberg není normální a historicky poprvé se setkáváme s takovým průběhem zimy. Ten svědčí nejen o tom, že globální oteplování se naplno projevilo o desítky let dříve, než klimatologové očekávali, ale i o tom, že letošní rok bude extrémní.
"Je téměř jisté, že změna klimatu vyvolaná člověkem způsobila události posledních týdnů. Pravděpodobně by k nim nedošlo, kdyby lidé neohřívali planetu emisemi fosilních paliv," řekl agentuře James Screen, vědecký pracovník z University of Exeter.
Například v Británii teploty během letošní zimy vystoupaly až na 20 stupňů Celsia, a rekordy ostatně padaly i na našem území. Teplé počasí navíc bude pokračovat, což zásadně mění nahlížení klimatologů na oteplování Země.
Letošní teplé počasí totiž přišlo v obvykle nejchladnějším měsíci roku a může způsobit prudký pokles cen zemního plynu a elektřiny a vyvolat požáry v Británii nebo Itálii. Politici a ekonomové v závislosti na trendu oteplování, o kterém se mnozí domnívali, že přijde za další desítky nebo stovky let, navíc vyjadřují obavy z poškození ekonomiky.
Vzrůstající teploty umožňují, aby se tlaková výše přesunula po celé Evropě a vytvořila blokádu normálního počasí. V letošním roce Evropu zasáhl teplý suchý vzduch z Afriky a ten zabránil dešťům z Atlantiku, aby se přesunuly nad evropskou půdu. V loňském roce přišel podobný efekt z východu.
"Pravděpodobnost, že se setkáme s s těmito nebývalými teplotami, byla značně zvýšena klimatickými změnami," řekl agentuře Bloomberg Peter Stott, vědecký pracovník, který vede tým pro sledování klimatu v Met Office. Podle něj je na tom všem nejhorší právě fakt, že změny klimatu mají dopad na proudění vzduchu.
A Evropa pociťuje první důsledky extrémně teplého roku už nyní. Německá meteorologická agentura Deutscher Wetterdienst byla nucena přehodnotit své čtyřtýdenní prognózy. V Itálii hasičská letadla zasahovala proti požárům, které zuřily nad toskánskými svahy. Požáry vedly k uzavření dálnice, která spojuje střední Itálii s Rakouskem, a zpozdily přepravu zboží. Vlna vedra v USA přispěla k požárům na Saddleworthu Moor v kopcích Pennine mezi Manchesterem a Leeddem.
Thomas Smith, odborný asistent v oblasti geografie životního prostředí na London School of Economics, tvrdí, že takové události nás budou potkávat stále častěji, když se klima zahřeje. "Tyto teploty se stanou díky změnám klimatu častějšími, a proto bychom měli očekávat, že budou narůstat i požáry, jaké jsme viděli minulý týden," dodal.
Extrémní vedra se projevují i na řekách. V Německu vysychá Rýn a pravděpodobnost, že bude díky nízké hladině řeky přerušena lodní doprava, se stále zvyšuje. Ostatně loni něco podobného trápilo i Budapešť, kde vysychá řeka Dunaj.
V Portugalsku a Arménii zase stoupaly teploty ke 44 stupňům. Německo zažilo 19 tropických dní v řadě. V Estonsku napadlo rekordní množství sněhu. Itálii zasáhla vichřice o rychlosti 179 km/h. Španělsko zasáhly extrémní deště, které si vyžádaly mnoho mrtvých. Takový byl v Evropě rok 2018, a letošní nebude lepší.
Klima se mění, země se otepluje a Evropa se potýká s řadou klimatických událostí, na které zkrátka není zvyklá. "Je na čase se probudit," řekla serveru Euronews.com profesorka Sonia Seneviratnová z Institutu ETH Zurich pro atmosféru a klimatické vědy.
Pro experty není nárůst teplot nijak překvapivý. Jedním dechem dodávají, že by šlo o neobvyklou událost, pokud by nedocházelo ke klimatickým změnám. Podle Freji Vamborgové z Evropského střediska pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) se ale Evropa musí připravit na to, že podobné extrémy bude zažívat během celého roku.
Ostatně britská meteorologická služba Met Office spočítala, že následujících pět let překoná všechny dosavadní teplotní rekordy. Roky 2018, 2017, 2016 a 2015, které se dosud uváděly jako čtyři nejteplejší v historii, se tak posunou na páté až deváté místo.
Vyplývá to z rozsáhlé studie, na které se kromě britských meteorologů podílela i americká NASA a několik dalších meteorologických služeb a organizací. Ty společně přišly na to, že z hlediska teplotních rekordů je jinak zasažena Evropa a jinak zbytek světa.
Jako příklad uvádějí právě uplynulý rok 2018. Ten byl od počátku měření v roce 1880 čtvrtým nejteplejším v historii, v Evropě ale byl tím nejteplejším zaznamenaným rokem. Z toho vyplývá, že bez ohledu na rekordy teplota v Evropě rok od roku stoupá.
Podle meteorologů ale následujících pět let všechny dosavadní teplotní rekordy překoná. Extrémní vedra se projeví především v Evropě a zasáhnou nejen Řecko, Itálii nebo Španělsko, ale i Českou republiku, která v posledních letech bojuje kromě tropů také s extrémním suchem.
