Evoluce nám nechala zbytečné části těla. Proč nám zůstávají?

Kostrč

Ocas zajišťoval lepší rovnováhu a pohyblivost našim prapředkům, kteří chodili po čtyřech. Když jsme se ale naučili chodit vzpřímeně, ocas se svrknul. Přesto je u lidského plodu ještě v děloze možné malý ocásek pozorovat. Z toho se pak při vývoji stane kostrč, kterou máme my všichni.

Zuby moudrosti

Zuby moudrosti měly u našich předků důležitou roli. Ta se ale změnila ve chvíli, kdy lidé začali hospodařit a vzniklo zemědělství. Asi před 12 tisíci lety jsme začali jíst měkčí tepelně upravené potraviny. Měkké jídlo nezatěžovalo žvýkací svaly tolik jako syrová a tvrdá strava, čelist se proto čase zmenšila - a s tím se zmenšil i prostor pro zuby. Ti, kterým tyto zuby zůstaly, s nimi často mají velké problémy.Apendix

Charles Darwin jako jeden z prvních vyslovil domněnku, že slepé střevo je nám vlastně k ničemu. Jde zřejmě o pozůstatek z doby kdy naši předci jedli převážně rostliny. I dnes pomáhá některým obratlovcům trávit jídlo. V lidském trávícím systému už ale takovou funkci nemá.

Ušní sval

Ušní svaly pomáhají obratlovcům identifikovat potenciální kořist nebo naopak predátora. Některé svaly zůstaly i nám, ale ztratili jsme schopnost je využívat. Nejlepší, co s nimi dneska můžeme dělat, je „stříhání ušima“.

Svaly napřimující srst

Jde o pozůstatek z doby, kdy naši předci měli srst. Jejích primárním přínosem bylo to, že nadzvedly srst, která udržovala jedince v teple. Naši předci díky ní také vypadali větší a mohutnější, takže mohli zastrašovat predátory. U nás dnes tyto svaly pracují, když nám naskakuje husí kůže.

Témata: Lidé věda zajímavosti ženy