V Česku žije jedno z nejnebezpečnějších zvířat světa! Co nám hrozí?

Nutrie

Autor: Libor Frýdl, stars24.cz

30. září 2018 10:22

Když se řekne nutrie, řadě Čechů se zcela jistě vybaví dnes již zlidovělá hláška z Dědictví. Někteří si možná vzpomenou, že se z těchto hlodavců vyrábí kožichy. Věděli jste ale, že na tyto tvory můžete běžně narazit i v českých městech? A i když vypadají roztomile, rozhodně není radno se k nim přibližovat.

Nutrie říční je známá též jako vodní krysa, řekomyš americká, řekomyš bonárská, bobr bahenní, bobr jihoamerický nebo koypu. Jde o velkého hlodavce, který se často chová na kožešinu (ceněnou zejména ve východní Evropě a střední Asii) a maso. V mnoha teplejších oblastech severní polokoule se podařilo jedincům založit místní populace, čímž se nutrie zařadila na seznam nepříjemných invazních druhů.

Hlodavci ve velkém žijí i v České republice – zejména v městských parcích, ve městě kolem řek a u okrasných rybníčků. Nutrie říční se postupně zabydluje i v Česku, například na Berounce či v Hradci Králové na soutoku Orlice a Labe. Právě tam je totiž lidé často chodí krmit. Zvířata si tak na lidi rychle zvykají a nebojí se jich. Situace je tak vážná, že se jejich přemnožením bude zabývat i stát.

Hlodavec v Evropě nemá přirozeného nepřítele

Nutrie pochází z Jižní Ameriky, kde má své přirozené nepřátele – na hlodavci si rádi smlsnou aligátoři, velcí hadi i orli. Jenže v Evropě, kde je takových dravců minimum, dochází k jejich rychlému populačnímu růstu. V současné době se tak tato zvířátka vyskytují ve volné přírodě na všech kontinentech mimo Antarktidu a Austrálii.

S rostoucí populací nutrií válčí například Itálie. Tamní farmáři tvrdí, že tito hlodavci způsobují katastrofu tím, že vykopávají svá hnízda na březích řek a hrázích, což způsobuje záplavy, které poškozují plodiny. Lidé na ně mohou narazit i přímo v centru Říma.

Jak nutrie vypadá?

Nutrie říční žijí na hustou vegetací pokrytých březích potoků, jezer a řek či v zarůstajících bažinách. V březích si budují nory s chodbami dlouhými 15 a více metrů. Jsou vynikající plavci a podstatnou část své aktivity vyvíjejí ve vodě. Na nohou mají plovací blány a jejich nozdry jsou posunuty dopředu a nahoru. Okolo tlamy mají hmatové vousky, které jim ve vodě umožňují snadněji hledat potravu. Výrazné jsou oranžové hlodáky.

Velikostně se nutrie nacházejí přibližně mezi ondatrou a bobrem - tělo dospělé nutrie je dlouhé 40-70 cm, ocas je dlouhý 30-45 cm. Dospělé nutrie váží obvykle 5-6 kg, dobře živený alfa samec může dosáhnout 10 kg, samec vykrmený v zajetí až 12 kg. Jsou to společenská zvířata a někdy žijí ve velkých koloniích. Kde se rychle množí. Samice mohou vrhnout dvakrát až třikrát do roka, z jednoho vrhu může být pět až sedm mladých.

Nutrie mohou být hodně nebezpečné

Přestože se někomu mohou zdát velice roztomilé, mohou být velmi nebezpečné. Živí se kořeny a bylinami - potravu si vyhrabávají, nebo se pasou na březích a podél břehů. Potravu si nutrie dokáže přidržet předními končetinami. Větší množství jedinců dokáže zcela spást pobřežní a příbřežní vodní vegetaci a rozhrabat břehy, čímž přispívá k jejich erozi. Velmi nepříjemná je tato jejich aktivita, pokud si k ní vyberou sypané hráze, které pak mohou rychle znehodnotit a uvést do havarijního stavu.

Velkým problémem je pak to, že jsou tito hlodavci hostiteli pro nematodální parazity, které mohou napadat člověka (jde zejména o druh Strongyloides myopotami napadající kůži člověka). Nákaza specificky přenosná jen sice nutriemi neexistuje, přesto zde riziko spojené s řadou nákaz společných i pro jiné živočišné druhy je. Jedná se například o různá bakteriální onemocnění – například leptospirózu, salmonelózu nebo tularemii. Nutrie jsou náchylné také k určitým cizopasníkům – například můžou mít svalovce, kterého přenášejí také divoká prasata. Může ale také přenášet další parazity – například motolici jaterní.

Odborníci proto lidem radí, aby dodržovali základní hygienická pravidla a aby se vyhýbali přímému kontaktu jak s živými, tak uhynulými zvířaty či kontaktu s jejich trusem. Pokud hlodavec člověka kousne nebo škrábne, je vhodné vyhledat lékaře.

Témata: Česká republika Zvířata