Zajíc s povidly, houbový kuba, mlčení či půst. Jak se v Česku slavily Vánoce v minulosti?

U nás se má usednout ke slavnostně prostřenému štědrovečernímu stolu s první hvězdou na obloze. Tradičně se podává smažený kapr s bramborovým salátem. V minulosti byste však tento chod na vánoční tabuli nenašli, tato tradice se zrodila až v 19. století.

Ryba se poprvé o Štědrém dnu na stole objevila až v 17. století, a to pouze v rodinách aristokratů a zámožných měšťanů v rybníkářských oblastech. Mnohem častěji se konzumovala zvěřina – oblíbený byl třeba zajíc na černo, tedy upravený na sladký způsob s povidly a perníkem. Typickým vánočním pokrmem byl kuba, který se připravoval z krup, sušených hub a uzeného masa.

Štědrý večer podle lidové víry patřil k magickým dnům. Proto se s ním pojilo poměrně velké množství magických zvyků. Naši předci chtěli zejména poodhalit tajemství budoucnosti. Dívky se toužily dozvědět, zda se příští rok vdají, hospodář zase zjišťoval, jaká bude úroda. Poměrně známý je zvyk házení střevícem. Pokud dopadne špičkou ke dveřím, měla se dívka dočkat veselky.

V některých krajích zase vdavekchtivé děvče mělo sníst o Štědrém večeru slanečka, poté nesmělo mluvit, nic jíst ani pít. Když pak dívka usnula, ve snu ji dal napít mladík, který se měl stát jejím ženichem. Dodnes se pak dochoval zvyk pouštění lodiček ze skořápek nebo lití olova, které se také pojí s předpovídáním budoucnosti.

Tradičně nás o Štědrém dnu obdarovává Ježíšek, který dětem nosí dárky již od 16. století, kdy o něm coby dárkonoši vznikla první písemná zmínka. Do té doby byla s vánočním obdarováváním spojena postava svatého Mikuláše. Ježíšek prý vypadá jako malé jezulátko.

Témata: Vánoce