50 let od přistání na Měsíci: Co jste nevěděli o Neilu Armstrongovi?

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

Autor: Libor Frýdl, stars24.cz

20. července 2019 20:28

Je tomu již 50 let, kdy jako první člověk vstoupil na povrch magického Měsíce, odkud nám všem vzkázal legendární větu. „Je to malý krok pro člověka, ale obrovský skok pro lidstvo.“ Ale co dalšího o Neilu Armstrongovi víme? Pojďme se dozvědět víc o tomto velikánovi našich dějin.

1) Dětství

Letadlům propadl tento nadaný chlapec, který se narodil 5.srpna 1930 v Ohiu, již ve dvou letech, když ho otec vzal na letecké závody. Do pilotní kabiny poprvé usedl o 4 roky později. Od toho momentu stavěl letecké modely, které stále vylepšoval. Dokonce si ve sklepě sestrojil vzdušný tunel, aby zdokonalil aerodynamiku svých sestrojených letadel.

2) Dospívání

Již v první třídě převyšoval ostatní studenty svou inteligencí a přehledem. Jeho otec vychovával Neila a jeho dva mladší sourozence poměrně přísně. Své první peníze si sedmiletý hoch vydělal sekáním trávy na hřbitově. Ze zbylého kapesného si platil kurzy letectví. Pilotní průkaz získal již v 15 letech. Získal ho dříve než řidičák.

3) Studium

Studium na Purduově Univerzitě (obor letecké inženýrství) mu sponzorovalo námořnictvo USA v rámci tzv. Hollowayova plánu. Výměnou za to musel mezi druhým a třetím ročníkem odsloužit tři roky u námořnictva jako námořní letec.

Byl i zdatný hudebník. Na univerzitě hrál v místním orchestru na barytonový roh. Později školnímu souboru odkázal nemalý finanční dar.

4) Válka v Koreji

Své pilotní schopnosti a talent naplno prokázal v korejské válce, kam byl povolán v srpnu 1951. 3. září jeho stroj zasáhly korejské střely. Ve snaze získat kontrolu nad letadlem vrazil do šestimetrové věže, která vytvořila metrovou trhlinu na křídle. Navzdory tomu zvládl doletět nad vlastní území, kde se katapultoval.

Během nasazení v Koreji se zúčastnil 78 bojových letů, za něž získal řadu ocenění včetně Letecké medaile a Zlaté hvězdy.

5) Rodina

Byl dvakrát ženatý. Jeho první ženou se stala v roce 1956 spolužačka z Purduovy Univerzity Janet Shearon. Měli spolu tři děti - Ricka, Karen a Marka. Právě jeho jediná holčička zemřela ve dvou letech na mozkový nádor. Armstrong se s její smrtí nikdy nevyrovnal.

S Janet se rozvedl po 38 letech manželství kvůli jiné ženě – Carol Knight. Do té se zamiloval na první pohled na golfovém turnaji.

6) Přípravy na životní misi

Poté, co na Univerzitě v Jižní Kalifornii dokončil studium leteckého inženýrství, se stal zkušebním pilotem na Edwardsově základně v Kalifornii. Létal v upravených bombardérech, poté se dostal k raketovým letadlům. Roku 1962 měl nalétáno přes 2450 hodin. Během svého života se proletěl ve více než dvou stech typech leteckých a vesmírných strojů. Nejrychleji letěl 3989 mil za hodinu, čímž pětinásobně překonal rychlost zvuku.

V roce 1966 byl zařazen do vesmírného programu NASA. Postupně se stal velícím pilotem na misích do vesmíru Gemini 5, Gemini 8 a Gemini 11, které proběhly od srpna 1965 do března 1966. 

7) Přistání na Měsíci

Mise Apollo 11 započala 16. července 1969 startem z Kennedyho vesmírného střediska na mysu Canaveral. Posádku tvořili Michael Collins a Edwin Aldrin. Loď Apollo byla ve srovnání s přechozími typy Gemini poměrně prostorná, což nejvíce ocenil velitel mise Armstrong, který překvapivě od dětství trpěl kinetózou a nevolnostmi. Let k Měsíci si astronauti zpříjemňovali mimo jiné i poslechem Dvořákovy symfonie Novosvětská.

„Najednou jsem si uvědomil, že ten malý krásný modrý hrášek, co vidím, je planeta Země. Přesto jsem si nepřipadal jako obr, ale naopak velmi, velmi malý.“

Na Měsíci setrvali astronauti přes dvě hodiny, během kterých vztyčili americkou vlajku, pořídili fotografie a sesbírali potřebné vzorky (celkem přivezli 22 kg hornin). Všichni tři astronauti v pořádku přistáli v Tichém oceánu 24. července jako národní hrdinové.

Protože nikdo předtím na Měsíci nebyl, vědci se obávali, aby s sebou nepřinesli neznámé patogeny z vesmíru. Na přijímaní gratulací si tak trojlístek astronautů musel počkat až poté, co byli po 18 dnech propuštěni z karantény.

9) Život poté

Z posádky Apolla 11 se rázem staly adorované hvězdy, které cestovaly po celém světě a  vítaly je davy fanoušků.

Armstrong odmítal vstoupit do politiky, i když se ho snažili získat jak republikáni, tak demokrati.  Krátce po návratu z Měsíce prohlásil, že neplánuje žádný další kosmický let. Přesto nadále spolupracoval s NASA. Jako člen komise se podílel i na vyšetřování nehody raketoplánu Challenger. Později vyučoval letecké inženýrství na univerzitě v Cicinatti.

Výprava – Jeho dobrodružná povaha se promítla i ve výpravě do Ekvádoru, kde se snažil přijít na kloub tajemství tzv. Železné knihovny. S úspěchem se bohužel nesetkal, nebyl však první, ani poslední.

10) Tichý hrdina

Na sklonku svého života odmítal dávat interview a ani podpisy, neboť se mu nelíbilo, že je lidé pak draze prodávají. Když mu během několika měsíců zemřeli v roce 1991 oba rodiče, dostal slabý srdeční záchvat. Problémy se srdcem musel řešit operací. Na následné komplikace 25. srpna 2012 zemřel.

Jeho popel byl rozptýlen v Atlantském oceánu během pohřební ceremonie, která se konala na palubě raketového křižníku USS Philippine Sea.

 „Věřím, že každý člověk má předem určený počet srdečních tepů. Nehodlám promarnit ani jeden z nich.“

Témata: Měsíc Vesmír měsíc Neil Armstrong