Dokážeme porazit koronavirus letos? Tohle si myslí vědci

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Autor: Libor Frýdl, stars24.cz

7. dubna 2020 14:42

Pandemie koronaviru neustává. Počet případů nákazy se celosvětově blíží k 1,5 milionu a konec je v nedohlednu. Není pochyb o tom, že se šíření nemoci nakonec zastavit povede, otázkou ale je, kdy to bude.

Odborníci se neradi uchylují k odhadům, nikdo si proto netroufá odhadovat, jestli by mohl být koronavirus poražen letos. Problém je v tom, že pokud by nyní došlo k útlumu nových případů, nebylo by tak úplně jisté proč.

Lékaři dosud neví, jestli proti koronaviru existuje imunita a jestli si je tělo schopno vytvořit protilátky, případně na jak dlouho. Rizikem je navíc i změna počasí. Severní polokoule se dočká teplého jara, a i to může mít vliv. S určitostí to ale zatím nikdo neví.

Lékaři si totiž nejsou jisti, jestli bude covid-19 sezónní nemoc nebo ne. "Teplejší počasí by mohlo hrát roli při snižování přenosu viru," domnívá se Greg Gray, epidemiolog a expert na infekční nemoci na Dukeově univerzitě v Severní Karolíně. 

"Během teplejšího počasí se lidé méně často scházejí uvnitř uzavřených budov. Budovy mají často větší cirkulaci vzduchu, a v létě se zvyšuje hodnota UV záření ze slunečního svitu, což vše může pomoci snížit přenos viru," dodal pro server Health Line.

Někteří odborníci ale tvrdí opak. Odborný asistent epidemiologie na Harvardu Mauricio Santillana upozornil, že jsme zatím neviděli důkaz, že vyšší teploty a vyšší vlhkost vzduchu povedou ke snížení přenosu koronaviru.

"To je v kontrastu s tím, co bychom očekávali u sezónní chřipky. Myslíme si, že jižní polokoule bude stejně náchylná k vypuknutí nákazy Covidem-19, jako severní polokoule," dodal Santillana.

Jestli bude Covid-19 jen zimní záležitostí si tak nyní nikdo netroufá odhadnout. Dosavadní přenos koronaviru lékařům výzkum také neulehčuje, ve hře je ale pořád i třetí možnost. Covid-19 může mít nejvyšší období výskytu v zimě, aktivní ale bude vzácně v létě, podobně jako chřipka.

V takovém případě by bylo těžké nemoc během léta porazit, byl by ale čas na vývoj léků či vakcín. Ten ale sám o sobě zabere tolik času, že je prakticky vyloučeno uvést je do širší praxe letos.

Generální ředitel Koalice pro inovace v připravenosti na epidemie (CEPI Richard Hatchett) byl jedním z prvních, kdo odhadnul, že by v létě mohly začít testy vakcín a za 12 až 18 měsíců by mohly být považovány za bezpečné a účinné. Tato časová osa představuje "obrovské urychlení ve srovnání s historií vývoje vakcín."

Ani úspěšný test ale nemusí být spásný. "Důležitým hlediskem je, zda základní postup vývoje může být v následujících letech upraven tak, aby v nadcházejících letech vyprodukoval miliony nebo dokonce miliardy dávek," dodal Hatchett.

Než se tedy vakcína skutečně vytvoří a především otestuje, může uplynout několik dlouhých měsíců či let. Podle zakladatele firmy Microsoft Billa Gatese je ale možné koronavirus porazit už za pár týdnů. "Pokud země podnikne správné kroky včetně testování a karantény, za šest až deset týdnů už bude jen pár případů," odpověděl na Redditu na jeden z dotazů.

Odhady přitom tvrdí, že kritická situace můžeš trvat ještě zhruba rok a půl, než se najde účinná vakcína. To je ale podle Gatese poměrně nadsazené. Přesto přiznal, že Spojené státy situaci podcenily a svou příležitost předejít nákaze podcenily.

Pro The Washington Post prozradil, jaké kroky je potřeba učinit, aby nákaza skončila co nejdříve. Tím prvním je účinná izolace. "Navzdory tvrzení odborníků se některé státy a okresy úplně neuzavřely. Někde jsou stále otevřené pláže nebo restaurace," varuje.

Druhým krokem je podle něj účinnější testování. Jednu z možností vidí v testech, který by si měl být schopen každý provést sám, tak, aby nevystavil lékaře riziku přenosu viru. To by také zintenzivnilo počet testů.

Třetím krokem je pak samotný vývoj vakcíny, ten ale může zabrat i řadu měsíců. Ačkoli je totiž genetické sekvenování v současné době velmi rychlé, výroba vakcín je spíše umění než věda. Nejprve je potřeba nalézt virovou sekvenci, která vytvoří ochrannou paměť imunitního systému, ale nespustí akutní zánětlivou odpověď organismu, která by sama o sobě vyvolala symptomy.

Témata: Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Vědci