Koronavirus v ČR: Vědci popsali, co bude, až opatření skončí!

Díky zpřetrhání sociálních vazeb je křivka mnohem plošší, což znamená, že v každém okamžiku je určitý počet infikovaných lidí, který by měl být tak velký, jak dostatečné jsou kapacity lékařů a zdravotnických zařízení v dané zemi. V praxi jde o to bojovat s nemocí delší dobu, ale postupně, tak, aby počet infikovaných nepřevýšil lékařské kapacity každého státu.

Modelová situace ukázala, že bez jakýchkoliv opatření by Velká Británie mohla čelit 510 000 úmrtím, zatímco v USA by COVID-19 zabil 2,2 milionu lidí. Před zveřejněním této studie se Spojené království zaměřilo na dosažení plošné imunity, tedy situace, kdy podstatná část společnosti nemoc prodělá a stane se vůči ní imunní.

V reakci na tento výzkum ale Británie od svého plánu ustoupila. Zjistilo se totiž, že situace by mohla velmi rychle eskalovat. A dosud nikdo neví, kolik lidí si dokáže jak velkou imunitu vytvořit.

Má se za to, že každá osoba infikovaná koronavirem, předá nemoc COVID-19 v průměru 2 až 3 dalším lidem. Tuto nakažlivost měří epidemiologové, kteří používají takzvané "reprodukční číslo". Pro srovnání, chřipka má reprodukční číslo 1,06 až 3,4 v závislosti na kmeni. Bylo zjištěno, že španělská chřipka má reprodukční číslo asi 1,8.

Rhinovirus, který je jedním z těch, které způsobují běžné nachlazení, má reprodukční číslo 1,2 až 1,83. Většina odhadů pro COVID-19 stanovila reprodukční číslo mezi 1,4 až 3,9. Což je více, než má klasická i španělská chřipka.

Co to znamená v praxi? Inkubační doba, tedy doba mezi nakažením a objevením prvních příznaků, činí u koronaviru kolem pěti dní, i když podle výzkumu v Číně může jíž až o 14 dnů. Pokud jste nakaženi a nadále se budete normálně stýkat s lidmi, je pravděpodobné, že virus předáte mezi dva až tři další. Každý z nich by pak mohl nakazit další 2 až 3 lidi. Během jednoho měsíce může jeden nakažený tímto způsobem infikovat 244 lidí. Za dva měsíce už je to 59 604 lidí. 

To ale není vše. Má se za to, že se virus šíří také lidé, kteří byli infikováni, sami ale nevykazují jakékoliv příznaky nemoci. Jde zhruba o 1 až 3 % nakažených. Podle studie vědců z University of Texas v Austinu se odhaduje, že tento tichý přenos nastává až v 10 % případů. 

Vědci už prokázali, že karanténa a dodržování bezpečné vzdálenosti od ostatních může zpomalit šíření a zastavit dominový efekt. Výzkum provedený ve Wu-chanu ukázal, že při zavedení rozsáhlých kontrolních opatření došlo k poklesu reprodukčního čísla z 2,35 téměř na 1. Když reprodukční číslo dosáhne počtu 1, počet nakažených prakticky přestane stoupat. Každá infikovaná osoba totiž předá nemoc pouze jedné další osobě.

V případě snahy o zastavení nemoci je tedy karanténa bezesporu dobrým způsobem, který ale funguje ruku v ruce s očkováním. Bez vakcíny jde naopak o časovanou bombu. Chybějící kolektivní imunita totiž s sebou může přinést rozsáhlé problémy.

Michael Mina, profesor a epidemiolog na Harvard School of Public Health, se domnívá, že by se virus mohl znovu objevit, jakmile budou omezení zrušena. „Při absenci kolektivní imunity tu máme určité riziko druhé vlny pandemie," obává se Mina.

Existuje ale i druhý způsob získání imunity, a sice prodělání choroby. Imunita pak funguje na principu paměti, tělo si zapamatuje, že již určitý virus prodělalo a při další nákaze vyšle bílé krvinky, aby virus zničily. 

Podle některých tvrzení by tato cesta byla nejrychlejší k získání imunity. Tvrdí to například vědci z Imperial College London, kteří uvedli, že pokud bychom nechali populaci virem SARS-CoV-2 nakazit účelně, svého vrcholu by onemocnění COVID-19 dosáhl za dva měsíce.

Vědci odhadují, že při pokračování současné karanténní formy boje s koronavirem se nákaza bude šířit ještě několik měsíců, a nutno dodat, že ty mohou prohloubit již tak citelné ekonomické dopady na celý svět. Pokračující opatření vydané vládami po celém světě navíc negativně dopadají na psychické zdraví obyvatel. 

Neřízené promoření s sebou ale nese obrovská rizika. Podle odhadů by se jen v USA infikovalo zhruba 81 % lidí. Nejvíce by byli zasaženi senioři, ale i mladí lidé, kteří trpí vážnými chorobami. Kapacita nemocnic by byla překročena již v druhém týdnu v dubnu a zároveň by bylo třeba o 30 % více lůžek pro nemocné s COVID-19, než je v současné době k dispozici. 

Témata: Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Vědci