Lidé, NEBLÁZNĚTE! Koronavirus vám změní myšlení, varuje vědec!
Pandemie koronaviru způsobujícího nemoc COVID-19 má na kontě téměř 400 tisíc nakažených a vyžádala si necelých 17 000 lidských životů. Dotkla se každého kontinentu s výjimkou Antarktidy. Koronaviry nezastaví ani hranice, ani politika. Rozdělení území nerespektují. Šíří se všude. Zatímco každý stát nadále jedná individuálně.
Evropští lídři teprve před pár dny oznámili koordinovanou akci kvůli pandemii. Ta je ale zaměřena především na ekonomické podněty, nikoliv na vymezení strategického plánu, jak zpomalit šíření viru. Navíc existují vážné pochybnosti, že obvyklé ekonomické nástroje budou v tomto případě fungovat.
Během zdravotní krize totiž lidé fungují jinak, než jak je ekonomika zvyklá. Méně cestují, zavírají se továrny, Čína, Japonsko, ale i Itálie omezují výrobu. Ekonomika se mění stejně rychle, jako počty nakažených. Politická rozhodnutí ale padají pomalu. Své o tom ví právě Itálie, která si stěžovala, že Evropská unie je příliš pomalá na to, aby pomohla.
Na jednu stranu se může zdát, že krize sjednocuje populaci a lidé myslí více na druhé. Na druhou stranu jsou ale sobečtí a jednají iracionálně, což je podle expertů logické. Méně totiž věří faktům a namísto toho se obracejí ke svým myšlenkám.
Právě tendence lidí věřit ve své pocity je podle psychologa Paula Slovice z University of Oregon ve skutečnosti evoluční rys. Lidé podle něj disponují dvěma typy myšlení: Jeden je intuitivní, založený na pocitech, a druhý je racionálnější, založený na vědeckých úvahách, důkazech a rozumu. Aktuálně dominuje intuitivní režim.
Ten v sobě mají lidé zakořeněný tisíce let, po kterých jim hrozilo nebezpečí z každé strany. Každý jednotlivec byl ohrožen počasím, zvěří či členy jiných kmenů. Lidé se dlouhou dobu řídili pouze intuicí. "Je to jako byste slyšeli zvyku v křoví, které mohly být způsobeny nebezpečným zvířetem. Bylo to ale opravdu zvíře? Jednoduše byste přijali fakt, že je to děsivé, a rychle byste odešli. naše přežití záviselo na emocích," vysvětlil Slovic pro CNN.
Pocity jsou podle něj užitečná věc, která nám denně pomáhá udělat spoustu rozhodnutí. Statistika a výzkumy jsou ale založeny na úplně jiné bázi. Vychází z faktů, z dlouhých a náročných pozorování, a s pocity či intuicí nemají noc společného.
Jako příklad uvádí průběh nemoci COVID-19. Lidé vnímají, že média informují o počtu nakažených a počtu zemřelých. Méně si ale všímají, že u většiny lidí má nemoc jen mírné příznaky, a většina lidí se uzdravila nebo uzdraví.
Není proto divu, že se někteří lidé mohou cítit ohroženi někým, kdo pochází z Wu-chanu, kde se virus prvně objevil, nebo z Číny obecně. Takto totiž jejich mysl funguje. "Je to přirozená, ochranná reakce, která může být přehnaná a škodlivá. Je to emoce, která by měla být zmírněna rozumem," uvedl lékař.
