Více než 30 milionů lidí na světě trpí Alzheimerovou nemocí, která je jedním z nejčetnějších projevů demence. Moderní medicína na ní zatím nezná žádný účinný lék, a tudíž se veškerá terapie soustřeďuje na pouhé zmírňování příznaků. Ruth Itzhakiová, profesorka molekulární biologie na Univerzitě v Manchesteru, ale možná učinila revoluční objev.

Profesorka Itzhakiová během svého zkoumání příčin Alzheimerovy choroby došla k velmi nečekaným závěrům. Tím, co způsobuje toto psychiatrické onemocnění, by totiž mohl být virus herpes, který si většina z nás spojuje s neškodnými opary v blízkosti ústní dutiny. V případě, že by se kauzální vztah mezi infekcí virem herpes a Alzheimerem potvrdil, mohli bychom jednoznačně konstatovat, že se lidstvu po letech marného snažení konečně podařilo objevit lék.

Kromě účinné léčby v případě už rozvinutého onemocnění by rovněž stálo za to zahájit odbornou diskuzi na téma prevence. Ta by spočívala v očkování malých dětí proti viru herpes, čímž by se rovnou předešlo nástupu Alzheimerovy nemoci ve stáří.

Virus, který by mohl stát v pozadí Alzheimera, nese odborný název herpes simplex virus typu 1 (HSV1), a je obecně spojován s opary. Nejčastěji se jím nakazíme v dětství, načež pak následně přechází do takzvaného klidového stádia, kdy se usadí v periferní části nervové soustavy, tedy mimo mozek a míchu. Pokud se infikovaná osoba dostane během tohoto období do stresu, virus se stává opět aktivním, a způsobuje neblaze proslulé opary. Z tohoto důvodu jej většina lidí podceňuje.

Profesorka Itzhakiová vysvětlila, že už během zkoumání v roce 1991 bylo zjištěno, že většina lidí důchodovém věku má potvrzenou přítomnost viru HSV1 v mozku. V roce 1997 se lékařská veřejnost jasně shodla na tom, že osoby, které mají v mozku HSV1, a zároveň jsou nositeli genu APOE4, patří mezi do nejrizikovější skupiny z hlediska možného nástupu Alzheimerovy choroby.

Virus je v mozku sporadicky aktivní a tím jej postupem času více a více poškozuje. Později bylo ještě zjištěno, že nervové buňky nakažené virem HSV1 mají tendenci produkovat takzvaný amyloidový prekurzový protein, který je výchozí bílkovinou pro vznik proteinu amyloid beta, jehož vysoké množství je typické právě pro pacienty s Alzheimerovou chorobou. 

Dalo by se tedy říci, že právě virus HSV1 je tou nejhlavnější příčinou Alzheimerovy nemoci. Mozek, jakož i imunitní systém, lidí v pokročilém věku je přeci jenom víc oslabený. U mladších ročníků bývá HSV1 pouze v latentní fázi, kdy se v případě stresů projevuje nevinnými opary. Stárnutí lidského organismu však způsobuje jeho častější pronikání i do centrální nervové soustavy. Nástup nemoci pak ještě mohou urychlit například cévní mozková příhoda, nebo zánět mozku.

Závěry studie profesorky Itzhakikové ukazují, že by se terapie pacientů s Alzheimerovou chorobou mohla zefektivnit použitím antivirových látek, které by zabránily tvorbě nových virů, aniž by tím došlo k jakémukoliv poškození organismu. Medikamenty užívané proti herpesu, včetně typu HSV1, jsou schopné mu znemožnit napadání nervových buněk a produkci proteinu, který způsobuje vznik amyloidů beta.

"Je samozřejmě nutné zdůraznit, že současné odborné expertýzy ukázaly pouze spojitost mezi herpes virem a Alzheimerovou nemocí. Rozhodně není pravda, že jedinou příčinou Alzheimera je virus," zdůraznila profesorka Itzhakiová.

Mezi účinné prevence patří například také luštění křížovek, čtení knih a jiný způsob aktivního trávení volného času, jehož lidé v důchodovém věku mívají náhle víc. Důležitou roli zde samozřejmě hrají také rodinné a mezilidské vztahy. Staří lidé jsou přeci jenom víc ohrožení osamělostí, která taktéž může být jedním z rizikových faktorů.

Témata:

důchodci | nemoc | Lidé | lékaři | alzheimerova nemoc | stars24.cz

Vstoupit do diskuse