KOMENTÁŘ: Miro Žbirka. Hitmaker, kterého budeme Slovákům už navždy závidět

Ano, v posledních letech jsme si na něj i my, Češi, mohli sáhnout, protože se bratislavský rodák kvůli české manželce přestěhoval do Prahy, kde se také uskutečnilo páteční poslední rozloučení. Důvod, proč můžeme Mekyho „bratom“ závidět, však společně hledejme v 80. letech minulého století.

Tehdy byly možnosti muzikantů značně omezené, mantinely stavěli soudruzi. Žbirkovi se přesto dařilo držet krok s popovými trendy ze Západu. Dnešní generaci talentovaných interpretů se něco takového zdá být samozřejmé, ale za minulého režimu bylo všechno jinak.

Jak výjimečná tehdejší Žbirkova hudba byla, ilustruje srovnání s děním na scéně u nás. Osmdesátkám tu vévodily třeba písně z produkce Petra Hanniga či Františka Janečka, k němuž patřil kupříkladu Michal David. Zrovna jeho skladby patřily ještě k tomu lepšímu, co v Česku vznikalo.

I první slovenský Zlatý slavík z roku 1982 měl po ruce osobu, na níž není radno zapomínat. Byl to Laco Lučenič, který tehdy dokázal držet krok s dobou po technické stránce. Syntezátory, elektrické bicí, právě tím se vyznačoval soudobý pop. Oni ovšem s tímto hardwarem uměli pracovat mimořádně vkusně a novátorsky.

Důkazem je album Nemoderný chalan z roku 1984, jehož název si s obsahem protiřečil. Bylo moderní až hanba. A je vlastně dodnes. Otevírá ho jeden ze zpěvákových největších hitů 22 dní. V Poraď si sám zaujme spojení rock’n’rollového soundu se zvukem elektrické bicí soupravy. V-klub je jedním z prvních československých pokusů o rap. Skladba Do člna byla podobně průkopnická, co se elektronické hudby týká.

I další Žbirkovy osmdesátkové desky, ať už ty předchozí či následující, jsou plné hitů, které stačí jen vyjmenovat. V slepých uličkách, Balada o poľných vtákoch, Biely kvet, Atlantída, Nechodí, Múr našich lások, Katka, Kúp mi knihu, Prvá, Jesenná láska. Všechny s jeho autorským rukopisem.

Tím byl syn slovenského otce a britské matky také výjimečný. Zatímco čeští zpěváci často zpívali českým textem opatřené melodie ze zahraničí, on si sedal s kytarou či k pianu a hudbu a mnohdy také texty si sám psal.

Až do náhlé smrti, která byla oznámena ve středu 10. listopadu, fungoval stejně a na stará kolena už by se nejspíš nezměnil. Můžeme tedy litovat toho, že jsme jako jeho věrní posluchači ještě o pár zdařilých hitů přišli…

Témata: Miro Žbirka poslední rozloučení s M. Žbirkou (19.11.2021)