Anthony Hopkins oslavil 85. narozeniny. Na kontě má jedno světové prvenství!

Anthony Hopkins

Autor: ČTK

1. ledna 2023 9:42

Athony Hopkins, narozený na Silvestra roku 1937, proslul mistrnými hereckými kreacemi, ze kterých občas běhá divákům mráz po zádech. Zrůdný Hannibal Lecter, mistr filmové hrůzy Alfred Hitchcock či majordomus, maskující své vášně - to jsou nejslavnější role z řady dalších, jež tento herecký virtuos ztvárnil na plátně i na divadelních prknech.

Své příznivce nedávno potěšil dojemným výkonem ve snímku Dva papežové a vloni se ve svých 83 letech stal nestarším hercem, oceněným Oscarem, za roli ve filmu Otec. Též výborný pianista a skladatel propůjčuje svůj hluboký sametový hlas i písním.

V každé ze svých rolí, někdy bestiálních, jindy kontroverzních, vždy ale nesmírně precizních, nechává Hopkins obrovský otisk své individuality. Světovou slávu a Oscara mu přinesl ve třiapadesáti letech Hannibal kanibal v proslulém dramatu Mlčení jehňátek (1991). A druhá zlatá soška k němu putovala vloni za sugestivně ztvárněnou roli starého muže potýkajícího se s úbytkem mentálních sil, v britském filmu Otec z roku 2020 francouzského režiséra Floriana Zellera. Další nominace na Oscara mu vynesly jeho výkony ve filmech Soumrak dne, Nixon, Amistad a Dva papežové.

S vlasy vždy pečlivě sčesanými dozadu a schopností vyjádřit silné emoce pouhým pohybem či gestem, se Hopkins dokonale našel v rolích strohého aristokrata Henryho Wilcoxe v Howards Endu (1992) či britského majordoma v již zmíněném Soumraku dne (1993). Podobnou postavu hrál i v ceněném snímku Krajina stínů (1993) v režii Richarda Attenborougha, se kterým často pracoval. Ztvárnil také řadu skutečných kontroverzních osobností - Adolfa Hitlera v televizním filmu Bunker (1981), amerického prezidenta Richarda Nixona ve snímku Nixon z roku 1995 či rovněž prezidenta Johna Quincyho Adamse v dramatu Stevena Spielberga Amistad (1997).

Skutečnými událostmi je inspirován i působivý filmový hit Dva papežové (2019) z produkce platformy Netflix o fiktivním setkání Františka a jeho předchůdce Benedikta XVI. z roku 2012, který staví na protikladech těchto osobností. Brazilský režisér Fernando Meirelles pojal snímek jako rozhovor liberálního, smířlivého, tolerantního, vtipného a změnám otevřeného Františka s konzervativním, přísným Benediktem, který trvá na starých dogmatech a bojí se reforem. Dialog obou mužů je uměleckou fikcí, scenárista Anthony McCarten ale tvrdí, že vycházel z autentických projevů i psaných textů. Františka ztvárnil britský herec Jonathan Pryce.

Výjimečný talent sira Anthonyho rozpoznal za jeho studií na Královské akademii dramatických umění v Londýně legendární Lawrence Olivier. Herecké umění jiných okukoval malý Tony, jak mu říkali doma, už v dětství za svých četných návštěv kina. Narodil se na Silvestra roku 1937 ve velšském přístavu Port Talbot a vyrostl na jeho předměstí Margam, kde měli otec Richard a matka Muriel pekárnu. Syna poslali do soukromé internátní školy: "Byl jsem jedináček a mizerný žák, naprosto hloupý. Vyhledával jsem samotu, hodně jsem četl, kreslil a hrál na klavír," vzpomínal později. Dva roky studoval v Cardiffu na hudební a divadelní škole, poté vystupoval v divadlech ve Walesu i v Anglii.

Od začátku sedmdesátých let ho už znali i v USA, hned ve třetím snímku (Lev v zimě, 1968) ztvárnil po boku hereckých hvězd Katherine Hepburnové a Petera O'Toola roli Richarda Lví Srdce. Nohy mu tehdy podrážela jen silná závislost na alkoholu, ze které se časem vyléčil. Po asi deseti letech v USA se v polovině osmdesátých let vrátil do Londýna, aby na jevišti Národního divadla exceloval v inscenacích Král Lear, Pravda nebo Anthony and Kleopatra. A devadesátá léta jej přivedla zpátky do USA k jeho stěžejním rolím.

Hopkinsovy postavy jsou typické tichým rezervovaným vystupováním, které občas přeruší velmi hlasitý výbuch emocí. Pod jeho kultivovaným klidem totiž bublá sopka velšského temperamentu a vášní. Na role se připravuje velmi precizně, dokáže si zapamatovat a recitovat i extrémně dlouhé dialogy. A když filmuje, šíří prý kolem sebe dobrou náladu a přímo srší vtipy. Herectví, jak sám prohlašuje, mu totiž dává pocit nesmírné pohody, klidu a sebeuspokojení.

Témata: Anthony Hopkins