Zdeněk Svěrák se stal kmotrem! A jen tak obyčejným!

Plzeňská zoo tohoto jediného českého endemitního hlodavce, vyskytujícího se na nevelkém území v okolí Žatce, chová jako jediná zahrada. Doplňuje její rozsáhlou kolekci desítek druhů chovaných hlodavců, řekl ČTK zoolog zahrady Tomáš Peš.

Myšice Cimrmanova byla poprvé popsána jako nový poddruh myšice malooké v roce 2002. Po imaginárním všeumělovi Járovi Cimrmanovi se tak nejmenují jen ulice či školy, ale také vesmírná planetka, poddruh myšice nebo například nedávno popsaný nový druh ostružiníku, který zoo rovněž pěstuje, uvedl Peš.

"Když jsem se dozvěděl, že byla nalezena myšice, která je endemit, to znamená že nikde jinde není, tak jsem si říkal, že bych u toho měl být, když se objevitelé rozhodli dát jí Cimrmanovo jméno. Já jsem si myslel, že není možné najít takzvaný endemit, a ono se ukazuje, že jsme měli štěstí, a zrovna to bylo v oblasti, kde jsem začínal svou pedagogickou dráhu, na Žatecku," řekl Svěrák.

Svého drobného kmotřence, kterého laik nerozezná od obyčejné myši, viděl v expozici jen několik vteřin. Velký zájem totiž hlodavce přiměl držet se v úkrytu. Cimrman by se podle Svěráka nejspíš nikdy nenadál, že po něm bude pojmenován živočišný poddruh. A nic na tom nemění fakt, že myšice nejsou zrovna dlouhověké. Dožívají se asi dvou let. Cimrmanův vztah ke zvířatům byl podle jeho duchovního spoluotce vřelý. "Miloval všechna zvířata bez rozdílu srsti či opeření, s výjimkou potkanů. Myši měl rád, o bílých myších se mu i zdálo, ale potkany úplně z duše neměl rád," popsal Svěrák.

Témata: Svěrák Zdeněk (herec režisér) zoo Plzeň