Petr Nárožný (80) neměl být vůbec hercem. Odhalený osud!

Petr Nárožný, český herec, moderátor a bavič.

Autor: stars24.cz

12. dubna 2018 3:12

Cesta Petra Nárožného k herectví nebyla jednoduchá ani přímá, původně totiž vystudoval stavařinu a na jeviště se dostal až po třicítce jako konferenciér. Ale to není vše!

Časem přišlo angažmá v Semaforu a později Činoherním klubu, kterému zůstává věrný i před osmdesátými narozeninami, jež oslaví 14. dubna. Na kontě má také desítky rolí před filmovou i televizní kamerou, děti dobře znají Nárožného hlas, je například geniálním vypravěčem večerníčků s Machem a Šebestovou.

Jak Petr Nárožný řekl v jednom ze vzácných rozhovorů, kdysi chtěl být lékařem, nakonec ale skončil na Fakultě architektury ČVUT. Po promoci zakotvil v projekční kanceláři podniku s poněkud obskurním názvem Sdružení velkovýkrmen, kde měl za úkol projektovat teletníky nebo slepičárny. Osud mu ale přihrál do cesty kolegy, kteří změnili jeho život - architekta Pavla Bobka a stavebního inženýra Mirka Černého. Právě oni pomohli Nárožnému na cestě do světa múz.

Už v mládí sice ochotničil, k profesionální kariéře na jevišti se dostal až díky Černému, se kterým moderoval koncerty skupiny Rangers a na přelomu 60. a 70. let se konečně dostal i k herectví Tehdy zakotvil v Semaforu, kam si jej vybrali jako třetího k dvojici Šimek - Sobota. "Důležitou osobností byl pro mě třeba Jan Roháč v Semaforu, který nám hercům hodně rozuměl a mně osobně hodně pomohl," vzpomínal nedávno Nárožný na své herecké začátky.

"Semafor byl jednostranně zaměřený, jeho styl byl kabaret a tomu jsem podřizoval svůj způsob hraní," svěřil se také herec, který se už v té době zařadil do škatulky bláznů. Jak k tomu řekl sám Nárožný v jednom z rozhovorů, "hrajete-li zběsilce, nemůžete si povolit". "Navíc díky svému prvnímu filmu s názvem Jáchyme, hoď ho do stroje! jsem se zařadil do rolí agresivních blbců nebo bláznů a bylo hodně náročné se z této škatulky vymanit," postěžoval si.

V Nárožného filmografii najdeme také další populární komedie, mimo jiné Marečku, podejte mi pero! nebo Zítra to roztočíme, drahoušku...! Nárožný ale nezahálel ani na jevišti, náročnějších úloh se ale dočkal až po přestupu do Činoherního klubu. Kritika jej chválila už za tu první, Viléma Voigta v Hejtmanovi z Kopníku, kterým v únoru 1980 vstoupil na prkna vážného herectví. Stalo se tak poměrně pozdě, ve dvaačtyřiceti letech - ve věku, kdy má většina herců za sebou už řadu rolí.

"Od režiséra Ládi Smočka to byl obrovský risk svěřit mi velkou tragikomickou roli v divadle plném vynikajících herců, komikovi z kabaretu bez zkušeností z opravdového činoherního divadla," vzpomínal se před několika lety Nárožný na začátky dlouholeté spolupráce. "Často mě obsazoval do velkých rolí a já vždy s radostí sledoval reakce kolegů z jiných divadel, když žasli nad jeho genialitou," řekl také o Smočkovi, pod jehož vedením naposledy loni nastudoval hru Tanec bláznů.

Zářil i v Lakomci, Něžném barbarovi či Žebrácké opeře. "Do divadla jsem si nikdy nešel odpočinout. Vždycky jsem bojoval o divákův smích nebo aspoň o vnímavé ticho," tvrdí Nárožný. Podobnou roli jako Smoček na divadle sehrál v jeho kariéře i Hynek Bočan, ten ovšem za kamerou. "Bočan mi ve filmu a televizi pootevřel dveře k jiným rolím, než byli blázni a pošuci z mých začátků. Zahrál jsem si díky němu spoustu krásných postav," cení si tohoto režiséra.

Pod jeho vedením si zahrál třeba podvodníka z televizní "šéfovské" série a přes oblibu, které snímky u diváků dodnes mají, si Nárožný o své filmové kariéře velké iluze nedělá. "Mimo několika výjimek jsem hrál v blbých filmech," tvrdí. Od půlky 70. let přitom šel z role do role, mezi jeho nejvýraznější postavy patří agresivní šéfkuchař ve filmu Což takhle dát si špenát? nebo pedantický otec z komedie Ten svetr si nesvlíkej. Desítky rolí dostal v televizi, často v pohádkách.

Herec, který kromě Macha a Šebestové namluvil například také příhody opičky Žofky, se v 90. letech vrátil i k moderování, na Nově uváděl pořad Zlatíčka. V něm odhaloval rodiny populárních osobností, sám se přitom o svém soukromí svěřoval jen vzácně. Přiznává ale, že s ním někdy není snadné vyjít: "Nevím, po kom mám tu až prušáckou přesnost a dochvilnost, ale nejhorší je, že to samé vyžaduji od ostatních," říká Nárožný, který má s manželkou Ivou syna a dceru a dočkal se i vnoučat.

Témata: Petr Nárožný