Jana Hlaváčová: Top česká herečka poválečné éry! Z Národního odešla kvůli intrikám a podrazům

Hlaváčová, Jana 2

Autor: stars24.cz

31. března 2018 1:03 | Aktualizováno: 31. března 2018 15:12

Jana Hlaváčová patří k nejvýznamnějším českým herečkám poválečné éry. Pro diváky byla vždy velkým lákadlem, ať už hrála v Národním divadle, nebo v Divadle na Vinohradech, do divadla se chodilo časti kvůli ní.

Během své bohaté kariéry ztvárnila na divadelních prknech, ve filmu i v televizi desítky rozmanitých postav. S noblesou zvládala komedie i dramata a díky svému zajímavému a kultivovanému hlasu se výrazně prosadila i v dabingu a rozhlase. Své bohaté herecké zkušenosti také předávala studentům herectví jako pedagog DAMU. Držitelka řady cen a manželka herce Luďka Munzara oslavila 26. března osmdesátiny.

Jana Hlaváčová se narodila v Praze a od malička měla jasno, čím bude, čímž naplnila sen svého otce, nadšeného ochotníka. Herečkou se stala i její mladší sestra Dana (68), již proslavila mimo jiné nevlastní sestra Popelky v podání Libuše Šafránkové. Už na základní škole Jana Hlaváčová navštěvovala divadelní kroužek a jako gymnazistka statovala v pražských divadlech.

Ještě za studií stála jako krásná a tajemná Mefistofela v komedii Kam čert nemůže poprvé před kamerou. První angažmá po absolvování DAMU nastoupila roku 1960 v divadle J. K. Tyla v Plzni, kde strávila pět sezon a kde se provdala za kolegu Jiřího Michného. V roce 1963 se jim narodila dcera Tereza. V roce 1969 Michný zemřel a Hlaváčová se definitivně vrátila do Prahy, kde jí Národní divadlo již dříve nabídlo angažmá. Angažmá v ND získala v roce 1966.

Její první rolí na prknech "zlaté kapličky" byla Maggie v Millerově hře Po pádu a následovaly desítky dalších slavných postav. Mimo jiné Raněvská v Čechovově Višňovém sadu, Magdalena Marie ve Vévodkyni valdštejnských vojsk, Markýza de Merteuil v dramatu Nebezpečné vztahy či Emilie Marty v Čapkově hře Věc Makropulos.

V Národním divadle se Hlaváčová seznámila se svým druhým mužem, hercem Luďkem Munzarem, s nímž má dceru Barboru, která je rovněž úspěšnou herečkou. S manželem, který nedávno oslavil pětaosmdesátiny, si Hlaváčová zahrála na jevišti, třeba v Našich furiantech, ve filmu (mimo jiné Lev s bílou hřívou) i v řadě televizních inscenací.

V roce 1990 podali oba výpověď z Národního divadla, když prý ani jeden z populárního páru nemohl snášet intriky a podrazy, které se v divadle děly. Munzar se tehdy zřekl divadla nadobro a Hlaváčová zakotvila v Divadle na Vinohradech. Na prknech tohoto divadla vytvořila od roku 1994 řadu postav, například Jeannete Burmeisterovou ve hře Donaha!, Hanu Kennedyovou v Marii Stuartovně, Mag Folanovou ve hře Kráska z Leenane či sedmdesátiletou titulní postavu ve hře Albertina. Za roli Agnes v Albeeho hře Křehká rovnováha dostala za rok 1996 divadelní cenu Thálie. V březnu 2013 převzala Thálii za celoživotní mistrovství.

Diváci Hlaváčovou znají také z televize (například Ikarův pád, V zámku a podzámčí, Ohnivé ženy či seriály Dnes v jednom domě, Hraběnky či Dokonalý svět). Dokonce měla hrát hlavní roli normalizačního seriálu Žena za pultem, stranické orgány si ale vynutily Jiřinu Švorcovou. Hrála i v řadě pohádek jako Třetí princ nebo Anděl Páně a ztvárnila řadu historických postav, třeba Elišku Přemyslovnu v dramatu Královský omyl či Boženu Němcovou ve filmu Veronika. Proslulá je její zdravotní sestra ze série Dušana Kleina o "básnících". Děti si jí pamatují také jako babičku Janu v pořadu Kouzelná školka.

Před kamerou se Hlaváčová naposledy objevila v psychologickém dramatu Petera Krištúfka Viditelný svět v roce 2011. Ke konci téhož roku ukončila i divadelní angažmá poté, co se u ní začaly objevovat deprese, potýká se i s Parkinsonovou chorobou.

V roce 2012 získala Cenu Františka Filipovského za nejlepší ženský výkon v dabingu, o tři roky později obdržela stejnou cenu za celoživotní herecké mistrovství v dabingu. Ocenění za ní tehdy přebírala dcera Barbora, u které nyní se svým manželem žije.

Témata: Jana Hlaváčová Národní divadlo