Tereza Voříšková se vdala! Jmenuje se Tereza Ramba!

Tereza Voříšková (herečka) 10

Autor: Libor Frýdl, stars24.cz

20. července 2019 17:49

Herečka Tereza Voříšková (29) letos netroškaří. Nejen že oznámila těhotenství, stihla se dokonce i zasnoubit a nyní i vdát!

S manželem Matyášem Rambou chtěli stihnout svatbu ještě před porodem, a jak se pochlubila na sociální síti, povedlo se jim to! Nyní se tak už nejmenuje Tereza Voříšková, ale Tereza Ramba.

Na Instagramu zveřejnila fotografii ze svatby, a k tomu také dojemný vzkaz. "Máš ještě zavřené oči. Oknem prosvítá sluníčko a bílé šaty, které jsem tobě i mě včera do noci žehlila se pohupují ve větru. Byla u toho se mnou tvoje máma a moje sestra a celý ženský kruh. Měly jsme na hlavách masky a střídaly jsme si žehličky," napsala Voříšková.

"Tys pil venku pivo a odpočíval jsi nohu. Nesmíš na ní ještě chodit, ale celý den jsi běhal. Při zametání jsi tvrdil, že se o to koště jenom opíráš.Ty šaty tam jsou a jde přes ně světlo. Pak všechno plyne strašně rychle.Najednou stojím v místnosti, která vypadá jako že je z Itálie. Je tady chladno a starej antickej nábytek. Moje sestra na mě upravuje šaty, které mi ještě dneska v noci došívala. Kvůli tomu slunci v břiše, co má každou prohlídku nacpanej žaludeček a rychle se zvětšuje. Sám má jemný prsty a vůbec na mě nemluví," pokračuje ve své zpovědi.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Máš ještě zavřené oči. Oknem prosvítá sluníčko a bílé šaty, které jsem tobě i mě včera do noci žehlila se pohupují ve větru. Byla u toho se mnou tvoje máma a moje sestra a celý ženský kruh. Měly jsme na hlavách masky a střídaly jsme si žehličky. Tys pil venku pivo a odpočíval jsi nohu. Nesmíš na ní ještě chodit, ale celý den jsi běhal. Při zametání jsi tvrdil, že se o to koště jenom opíráš. Ty šaty tam jsou a jde přes ně světlo. Pak všechno plyne strašně rychle. Najednou stojím v místnosti, která vypadá jako že je z Itálie. Je tady chladno a starej antickej nábytek. Moje sestra na mě upravuje šaty, které mi ještě dneska v noci došívala. Kvůli tomu slunci v břiše, co má každou prohlídku nacpanej žaludeček a rychle se zvětšuje. Sá má jemný prsty a vůbec na mě nemluví. Když se na sebe podíváme, tak obě brečíme. Takže se na sebe nedíváme. Je tu ještě Iv a El a tvoje máma a všechny mi nasazujou závoj. Buší mi srdce. Ten závoj je ručně vyšívanej podle kreseb mojí sestry, jsou tam věci který mám ráda. Včela a medvěd, pravda a láska, svobodná a divoká. Jednou to bude slunci sloužit jako nebesa. Dáš mi od tebe přinese dárek. Je to slza a u ní je napsáno: No tak koťě, co je, jdeš si pro mě? Směju se a brečím vleže, aby mi moje slzy netekly dolů. A pak už jsem úplně sama. Stojím a zároveň si pro tebe jdu. Příjdeš a nemluvíme. Máš oči jako dvoubarevný skla do vesmírný galaxie. Všechno se zpomalí. Chytneme se za ruce a procházíme naší rodinou, našimi kamarády, naší svobodou a všemi rituály. Vnímám každou vteřinu. Pošeptáš mi, co mi slibuješ a já to pošeptám tobě. Přijmu tě od boha, jako vzácný dar. A pak už na nás padá ptačí zob, po rýži ptáčci praskají. Moje sestra omdlí, dovedla mě do cíle. Omylem si skoro vezmu tvého bráchu. Rozbijeme talíř a ty mě a slunce bez berlí i ortéz odneseš přes práh, do nového života. Všechny objímám a pozoruju miliardu mikropříběhů. Holky brečej a kluci se opijou. Pak se opijou i holky. Babičky a dědové tančí a nikdo neodejde. Všechny objímám a všichni obímají mě. Ty tančíš a noha se ti zázračně vyléčila. Jdu sama loukou spát a cítím se jako po svatbě. Ráno se probudím. Máš ještě zavřené oči. Oknem prosvítá sluníčko a bílé šaty už tam nejsou.

Příspěvek sdílený Tereza Ramba (@tereza.voriskova), Čec 19, 2019 v 11:17 PDT

"Když se na sebe podíváme, tak obě brečíme. Takže se na sebe nedíváme. Je tu ještě Iv a El a tvoje máma a všechny mi nasazujou závoj. Buší mi srdce. Ten závoj je ručně vyšívanej podle kreseb mojí sestry, jsou tam věci který mám ráda. Včela a medvěd, pravda a láska, svobodná a divoká. Jednou to bude slunci sloužit jako nebesa. Dáš mi od tebe přinese dárek. Je to slza a u ní je napsáno: No tak koťě, co je, jdeš si pro mě? Směju se a brečím vleže, aby mi moje slzy netekly dolů. A pak už jsem úplně sama. Stojím a zároveň si pro tebe jdu," svěřila se dojemně herečka.

"Příjdeš a nemluvíme. Máš oči jako dvoubarevný skla do vesmírný galaxie. Všechno se zpomalí. Chytneme se za ruce a procházíme naší rodinou, našimi kamarády, naší svobodou a všemi rituály. Vnímám každou vteřinu. Pošeptáš mi, co mi slibuješ a já to pošeptám tobě. Přijmu tě od boha, jako vzácný dar. A pak už na nás padá ptačí zob, po rýži ptáčci praskají. Moje sestra omdlí, dovedla mě do cíle. Omylem si skoro vezmu tvého bráchu. Rozbijeme talíř a ty mě a slunce bez berlí i ortéz odneseš přes práh, do nového života. Všechny objímám a pozoruju miliardu mikropříběhů. Holky brečej a kluci se opijou. Pak se opijou i holky. Babičky a dědové tančí a nikdo neodejde. Všechny objímám a všichni obímají mě. Ty tančíš a noha se ti zázračně vyléčila. Jdu sama loukou spát a cítím se jako po svatbě.Ráno se probudím. Máš ještě zavřené oči. Oknem prosvítá sluníčko a bílé šaty už tam nejsou," dodala ve svém vzkazu.

Témata: Tereza Voříšková