Velikonoční zvyky: Co patří během svátků na stůl?

O Zeleném čtvrtku (kdy si křesťané připomínají poslední večeři Ježíše) se mělo na stole objevit něco zeleného, tedy třeba zelenina nebo hrách. Ten symbolizoval peníze, tedy finanční dostatek po celý rok. Připravoval se třeba také kopřivový špenát, ke kterému se přidávalo volské oko. Ve středověku bylo zvykem vařit na Zelený čtvrtek obilnou nebo hrachovou kaši, která se sladila ovocem a medem. Kaše tehdy patřila k obřadním pokrmům, a konzumovala se tedy třeba o vánočních nebo velikonočních svátcích. Sladkou kaši o velkém pátku podávala v dobách středověku vrchnost chudákům a žebrákům. Tento zvyk prý velmi podporovala především známá Perchta z Rožmberka. Krupicová kaše se pak většinou jedla o Božím hodu velikonočním někdy od 17. století až do druhé světové války. Kaše se dochucovala nejčastěji medem, skořicí a sušeným ovocem, později také strouhaným perníkem.

Velký pátek je významným křesťanským svátkem, který je památkou na ukřižování Ježíše Krista. Proto se v tento den dodržoval nejpřísnější půst v celém roce. Nejedlo se maso ani vajíčka, platil zákaz konzumace mléka a mléčných výrobků, pokrmy se nemastily živočišným tukem. Mnoha lidem na Velký pátek postačil krajíc suchého chleba a káva. V některých rodinách bylo zvykem připravovat k pití odvar z hořkých bylin na paměť Ježíšova nápoje před smrtí, tedy žluči. Nesměly se pít ani alkoholické nápoje. Vařila se například jáhlová nebo zelná polévka. Oblíbená byla také polévka z čerstvých jarních bylinek, jako je třeba kopřiva, šťovík, polníček, pažitka nebo petrželka.

O Bílé sobotě se tradičně pekl mazanec a beránek. Toto velikonoční obřadní pečivo, alte třeba také chléb, koláče, vajíčka, uzeniny nebo víno se následující den (tedy o Božím hodu velikonočním) žehnaly v kostele. Takovéto žehnání pokrmů mohlo být součástí mše, nebo probíhalo před ní či po ní, a to při bočním oltáři. Doprovázeno bylo modlitbou:

Témata: Velikonoce